Fundamentální vs. fundamentalistický

V novém století je třeba rozlišovat mezi tím, co to znamená být fundamentální a být fundamentalistou.

James P.Boyce, první prezident a zakladatel Jižního Baptistického Teologického semináře v Louisville řekl: “Jsem fundamentální, ale nejsem fundamentalista”.

Být fundamentální znamená vyznávat a zastávat fundament víry tak, jak je vyjádřen v Apoštolském krédu. Tyto fundamenty jsou uznávány všemi evangelikály a definují obsah naší víry.

Dnešní fundamentalismus jde ale za tyto pravdy a činí obtížné být fundamentální bez nařčení z fundamentalismu.

Například – dnešní zápas není zápasem o neomylnost Bible. Je to spíše zápas o fundamentalistickou interpretaci a přístup k přisvojení si Bible ve věci sociálního a politického programu.

John Piper shrnul problémy fundamentalismu následovně:

1. Absence historické perspektivy
2. Absence uznání vzdělánosti
3. Nahrazení historických konfesí zjednodušeným* vyznáním
4. Absence zájmu o precizní formulaci křesťanské doktríny
5. Pietistické perfekcionistické tendence (zákonictví)
6. Jednostranost vnímání “okolního světa” (absence zájmu o proměnu kultury)
7. Jednostranná náklonost k futuristickému chiliamsu (pre-millenialismu)

Přidejte usilování o moc, vědomí nadřazenosti a aroganci a dojdete k vykreslení dnešního fundamenstalismu.

Fundamentalismus se od fundamentů odvrací. Spíše indoktrinuje, než vzdělává. Potlačuje zápas o pravdu a nahrazuje jej zákonickými formulemi.Vede ke konformitě s dogmaty, které potlačují zdravou diskusi a odstraňuje vznešenost našeho baptistického dědictví. Používá Bibli pro ideologické donucování.

Fundamentalismus nenechá Bibli promlouvat jako živé Boží Slovo. Podobně jako Ježíš říkal saduceům: “Mýlíte se, neznáte Písma, ani moc Boží” (Mt 22:29)

Fundamentalismus není spokojen, dokud nedominuje každé životní sféře. Nestrpí žádného rivala a netoleruje žádnou otázku, která by mohla otřást jeho pozicí.

Mnoho lidí v této svaté válce fundamentalismu nevidí sami sebe jako ničící, nebo zákonické. Upřímně se považují za “spasitele” Baptismu.

Ať je tedy jasno – baptisté nepotřebují nějaké spasitele. Už jednoho máme. A skrze něj musíme interpretovat a zvěstovat Slovo Boží. On je kritériem, standardem a měřítkem podle kterého musíme poměřovat vše, žít pro slávu Boží a vzájemně se přijímat.

Můžeme tedy být fundamentální bez toho abychom byli fundamentalističtí? Rozhodně ano. Můžeme radikálně milovat Krista bez toho abychom byli zákoničtní? Rozhodně ano. Můžeme spolu mluvit v jednotě bez toho aniž bychom byli uniformní? Rozhodně ano.

Původní článek v Angličtině
—
* “skeletal” – vyhublý, kostnatý

vydáno: 19.12.2007