Neočekávaný obrat v parlamentu
Když poslanci zasedali k hlasování o ústavní novele, málokdo čekal, že se dočkají jejího schválení. Vládní koalice premiéra Roberta Fica měla totiž před hlasováním pouze 88 hlasů místo potřebných 90. Jenže pak se stalo něco, s čím nikdo nepočítal.
Marek Krajčí a Rastislav Krátky z opozičního hnutia Slovensko, které vede Igor Matovič, v kritickém okamžiku zvedli ruku pro. Společně s devíti poslanci z KDH (Křesťanskodemokratického hnutí) a Richardem Vašečkou z Křesťanské unie tak zajistili 90 hlasů potřebných ke schválení ústavní změny.
Co se vlastně mění a proč je to problematické
Ústava nově uznává pouze dvě biologická pohlaví – muže a ženu. Omezuje se osvojení dětí přednostně na manželské páry. Zakazuje se surogátní mateřství. Vzdělávání v oblasti sexuální výchovy podléhá souhlasu rodičů.
Ale to není vše. Nejkontroverznější část novely říká, že Slovensko si vyhrazuje suverenitu v kulturně-etických otázkách vůči EU a mezinárodnímu právu. Právě tato formulace je podle analytiků “dost nejasná a vágní”, protože do základního zákona se dostávají slova, která nejsou pevně definovaná.
Dopady na společnost
Změny mají reálné dopady na životy lidí. Uznávání pouze dvou pohlaví znamená, že ti, kteří se necítí být ani muži ani ženami, jsou fakticky vyškrtnuti z ústavního pořádku. Jejich stát nevnímá, jednoduše je vyškrtl z okruhu občanů, kteří jsou součástí Slovenské republiky.
Dějiny 20. století jasně ukazují, že takové vylučování menšin nikdy nikam nevedlo dobře – vždycky to skončilo špatně.
Drama poslední chvíle
Pikantní na celé situaci je, že Rastislav Krátky ještě den před hlasováním na tiskové konferenci tvrdil, že hnutí návrh nepodpoří. „Považuji za drzé myslel si o konzervativcích, že jedno budou říkat na veřejnosti a pak, když se vypnou kamery, udělají něco jiného,” prohlašoval tehdy.
O necelých 24 hodin později jeho slova již neplatila. Marek Krajčí později vysvětlil, že jeho rozhodnutí dozrálo během poslední noci před hlasováním.
Ficova strategie kulturních válek
Robert Fico vytáhl boj proti progresivismu jako svůj hlavní program po pokusu o atentát před rokem a půl. Prohlásil tehdy: „Musíme všichni společně postavit obrovskou hráz nesmyslným progresivním a liberálním ideologiím, které se šíří jako rakovina.”
Proč to dělá? Důvody jsou podle analytiků jasné: kulturní války, rozdělování společnosti pro politický zisk, odvádění pozornosti od ekonomických problémů Slovenska a snaha rozdělit opozici. A přesně to se mu povedlo.
V slovenské společnosti je stále silný strach z jinakosti, na což vláda cíleně hraje. Exprezidentka Zuzana Čaputová na tento fenomén upozorňovala opakovaně.
Rozpad opozice
Hlasování o ústavních změnách rozbilo protificovskou koalici. Kresťanskí demokrati a hnutí Igora Matoviče, kteří se prohlašovali za protificovské a proevropské, hlasovali pro Ficovu novelu. To je politická sebevražda opozice.
Matovič oba poslance označil za zradu: „Považujeme to za zradu v mimořádně vážné otázce od vlastních poslanců, o které jsme se dozvěděli pár minut před hlasováním.”
Krize v KDH
I uvnitř Křesťanskodemokratického hnutí vznikla hluboká trhlina. Dva poslanci – František Mikloško a František Majerský – nehlasovali pro změnu ústavy a ostře kritizují své hnutí za to, že „zišlo z cesty a udělalo úplně tragickou chybu”.
Konec v hnutí
Marek Krajčí následně oznámil, že dobrovolně opouští poslanecký klub i členství v hnutí Slovensko. Poslaneckého mandátu se však nevzdal a hodlá působit jako nezávislý poslanec. „Rád bych opětovně získal důvěru lidí, které jsem rychlým rozhodnutím zklamal,” uvedl na tiskové konferenci.
Igor Matovič však Krajčího odchod ze strany odmítl přijmout a prohlásil, že po třech dnech debat neviděl u Rastislava Krátkeho „žádný záchvěv svědomí”.
Ohrožení členství v EU
Přijaté změny vyvolávají vážné otázky o budoucnosti Slovenska v Evropské unii. Fico fakticky chce, aby se Slovensko stalo „suverénním státem, který si může odhlasovat jakoukoliv sprostost”, jak to vystihují kritici.
Evropská komise již vyjádřila obavy ohledně změn v slovenské ústavě, zejména pokud jde o vyhrazení si suverenity nad evropským právem v kulturně-etických otázkách. Experti na ústavní právo z Rady Evropy i slovenští právní odborníci předem vyslovovali výhrady vůči návrhu.
Schválení ústavní novely představuje významný politický úspěch pro premiéra Roberta Fica. Nejenže prosadil své konzervativní hodnoty, ale především úspěšně rozdělil opozici a ukázal její slabost.
Otázkou však zůstává, jakou cenu za to Slovensko zaplatí. Vylučování menšin, nadřazování slovenského práva nad evropské a rozpad demokratické koalice – to vše jsou nebezpečné signály, které mohou vést k postupné izolaci země od evropských hodnot a institucí.
Jak připomínají historické paralely, cesta vyčleňování a vylučování nikdy nevedla k ničemu dobrému. Slovensko nyní stojí na křižovatce – zda zůstane součástí demokratické Evropy, nebo se vydá cestou orbánizace a postupného vzdalování se od evropských hodnot. Novela vstoupí v platnost začátkem listopadu, přičemž slovenský prezident nemá pravomoc vetovat ústavní zákony.